Vesnička Kochánov: Něco z historie Kochánova (připravila Lenka Pešková)

  • Úvod
  • O Kochánově
  • SDH Kochánov
  • Fotogalerie
  • Podnikatelé a služby v Kochánově
  • Odkazy
  • Archiv
  • Něco z historie Kochánova (připravila Lenka Pešková)

    O době vzniku a názvu osady Kochánov se tradují různé pověsti a dohady. Jedna praví, že Kochánov založil jeden z Vršovců, druhá vypráví o hraběti Kochanovi z Polska. Nikde však není doloženo, že tyto pověsti jsou pravdivé. Údajná zmínka o Kochazově spadá do roku 1104. Některé dějepisné zprávy říkají, že Kochánov patřil měřínskému proboštství již od jeho počátků.


    Roku 1298 je Kochánov uváděn v seznamu osad, které král Václav II. se svolením olomouckého biskupa daroval nově založenému proboštství měřínskému.
    Kolem roku 1462 za třebíčského opata Matěje byl zastaven Kochánov za 200 zlatých Michkovi Střežkovi z Meziříčka.
    Roku 1466 poslední známý probošt proboštství měřínského, součastník opata Matěje, zastavil Janovi z Lomnice  a na Meziříčí  veškeré statky bývalého proboštství měřínského. V památné knize města Velkého Meziříčí se píše, že obec Meziříčská má list na Kochánov, na kterouž to ves půjčili měšťané roku 1464 250 zl.
    Po Michkovi drželi zástavní list na Kochánov Eliška a Hedvika z Meziříčka, poté Machna ze Slúpna, od kteréž přešel na Elišku z Meziříčí. Zástavu vyplatil r. 1491 Vilém z Pernštejna, který připojil ves k majetku bývalého proboštství v Měříně.
    V rodině Pernštejnů se majetek Kochánova udržel až do roku 1554, kdy je prodán Janu staršímu Stráneckému ze Stránec. Ani v této rodině majetek dlouho nezůstává. Roku 1623 byl zkonfiskován z důvodu účasti Stráneckých na stavovském odboji. Poté majetek Kochánova neustále střídal majitele.
    Kochánov nebyl po celou dobu své existence součástí některého panství v celém rozsahu. V období, kdy náležel měřínskému proboštství, zde byl na dvoře usazen man. Držitel kochánovského manství se nalézal na úrovni nejnižší šlechty – zemanů. Tak je také uveden na konci 16. století, kdy bylo klášterní manství již zrušeno, zeman Bureš. Ten svůj grunt v Kochánově roku 1593 zaměnil s Vaňkem Musilem z Pustiny. Po smrti jeho ženy r. 1603 kupuje grunt Jan Pitvala a ten ho roku 1614 prodává Janu Pipovi z Blízkova.
    Roku 1653 vlastnil Kochánov řád karmelitánů.
    Z roku 1668 se dochovala obecní pečeť.

    V jejím znaku spatřujeme postavu znázorňující pravděpodobně poutníka nebo žebravého mnicha s holí v pravé ruce, na které je znázorněn kříž a  s měšcem v levé ruce.
    Roku 1680 se stává dalším majitelem Kochánova hrabě Rudolf Rabatta. Po jeho smrti byl majetek prodán r. 1695 rytíři Janu Dětřichovi Rummerskirchenovi. Ani v jeho držení nezůstal dlouho. Majitelé se často střídali, až do roku 1764 , kdy majetek připadl rodu Lichtenštejnů a poté dědickým právem na Lobkovice. 
    Rok 1848 přinesl svobodu nejenom na venkov, ale i do měst. Toho roku byl schválen zákon o zrušení poddanství. Kochánovu nebyl přiznán statut obce a jako osada spadla do sféry vlivu Netína. Samostatnosti se Kochánov dočkal až po 70 letech roku 1922. Stává se samostatnou obcí, pod kterou spadá osada Závist. Bohužel tato privilegia mu dlouho nezůstávají. V březnu 1960 v souvislosti se slučováním krajů a obcí dochází k dohodě MNV Stránecká Zhoř a MNV Kochánov o spojení těchto obcí. Tímto se Kochánov nadobro stává osadou.